Jak už říká název článku, už podruhé jsme se letos vrátily z Čebína od Marti Klimešové.
Poprvé jsem se k ní na tábor dostala loni, kdy jsem si usmyslela, že po třech letech ježdění do Kladna bych mohla zkusit něco nového. Čebín byl nejblíž a tak padla volba na něj. Samozřejmě tenkrát mi jméno Martina Klimešová ještě nic moc neříkalo :-)) . Byl jsem ale tak unešená (omlouvám se moc všem svým kladenským i přijížděvším kamrádům), že jsem se musela definitivně odloučit od Kladna a letošní prázdniny jsem zasvětila jen a jen Čebínu.
Možná už jste někteří četli článek o prvním letošním táboře, takže víte, že jsem ho opět vychvalovala. Nevím tedy co bych měla říct k tomuhle. Byl ještě o několik procent lepší. Táborníci byli super, sešla se opravdu povedená parta, oproti prvnímu jsme pořád drželi spolu. O klidu se všichni slezli někde ve stínu a o zábavu bylo postaráno. Určitě jsem si za ten týden hooodně prodloužila život smíchem :-)))).
Ani po večerech nebyl na nudu čas, hned první den někdo přinesl karty a už se karbaničilo až pomalu do rána. Občas taky olky donesly něco lepšího k pití a Martina vykládala vtipy a historky.
O tréninku snad netřeba mluvit, jako vždycky super. Zase jsem se dozvěděla spoustu nových věcí, ráda třeba pozoruji začátečníky a poslouchám Martininy rady. Tentokrát jsem si dokonce nakreslila několik zajímavých parkurů, snad se mi je podaří nějak dostat na stránky. Bonnie mi udělala radost, protože začíná zrychlovat. Myslím, že Martininu metodiku už začínáme obě chápat, takže si můžu při běhu dovolet mnohem větší zkratky, čímž se mě Bonča snaží dohnat a zrychluje.
Dává mi to hodně, škoda že Bonnie to teprve přeučuji a nezačaly jsme cvičit hned od začátku u Marti, ale co se dá dělat. Musím taky trošku upravit zóny, ale o tom až zase příště...
S oběma letošními tábory jsem moc spokojená, příští rok mi to kvůli březosti asi nevyjde, ale zase si naplánuji víc víkendovek, abych o nic moc nepřišla.
Zdravím všechny táborníky co si čtou tenhle článek, děkuji za fotky a těším se na vás třeba příště ;-) .