Jak už říká název článku, už podruhé jsme se letos vrátily z Čebína od Marti Klimešové.

Poprvé jsem se k ní na tábor dostala loni, kdy jsem si usmyslela, že po třech letech ježdění do Kladna bych mohla zkusit něco nového. Čebín byl nejblíž a tak padla volba na něj. Samozřejmě tenkrát mi jméno Martina Klimešová ještě nic

Občas sem hodím nějaké fotky navíc, většinu z nich najdete i na rajčeti nawww.bonniegalerie.rajce.net

Zrovna jsme se s Bonnie vrátily ze soustředění u Martiny, takže se chystám napsat článek o táboře. Zatím ale nemám fotky, takže přeskočím a nejdřív vás obeznámím se závody, které ke konci tábora uspořádala Amonra spolu s KK Boskovice.

Ze série čtyř na sebe navazujících závodů byl tento tím posledním, závěrečným.

Dvě nové fotky ze závodů v Čebíně.

na první houpajda, na druhé zachycen okamžik soustředění

Tak jsem tady s čerstvými zprávami... Zatím jsem se myslím moc nezmínila, zúčastnily jsme se dvou neoficiálních agi závodů v Čebíně. Jedny (2.8.) jsme absolvovaly při ukončení tábora a moc se nám nedařilo. Rozhodčím byl sice Carlo Magnoli, Ital, u kterého občas trénujeme, ale Ani v jednom ze tří parkůrů se nám nezadařilo, jak bych si představovala.

Hurááááá! Hurááááá!

Fotky se objeví hned jak bude možnost, fotografů se letos urodilo

No... možná trošku zavádějící název tohoto článku. Vlastně to bylo tak. Martina Klimešová pořádala seminář v Amonře ve dnech 27.6.-2.7.2008 a pozvala nás (mě a Květu s chlupáčema), aby jsme se k nim jeden den přidaly. Protože jedním seminářovým dnem bylo i úterý, kdy obvykle na tréninky jezdíme, neodolaly jsme a přijely.

Na semináři bylo odhadem tak 15 lidí různé pokročilosti, věku, velikosti

O prvním prázdninovém víkendu jsme se s Bonnie zúčastnily neoficiálních agility závodů v domácím prostředí - vlastně tedy už bývalém- a musím pochválit Páju a Sabinu, jakožto skvělé organizátorky, že se jim jejich první vlastní závod moc povedl.

Organizaci měly vymyšlenou skvěle, pomocníků se tentokrát sešla spousta, takže jsme skončili relativně brzo. Nachystané byly skvělé ceny (medaile,

Opět jsme byly navštívit cvičák v Čebíně. Tentokrát nás nevezla taťka, ale svezly jsme se s Květou jejich berlingem .

Bylo strašné vedro, ale trénink byl velmi dobrý - jako ostatně vždycky . Bonnie běhala teda celkem pomalu, protože bylo hrozné dusno, ale spíš mě mrzelo že už zase lajdačí ve slalomu. Prostě najednou vypadne a když ji chci vrátit, začne dělat fórky. Achjo, v létě mě čeká hodně práce . Odcvičili jsme hodinu jen ve dvou a tak jsme si daly s Květou do těla...Když hodina skončila, bylo pořád krásně. Sluníčko svítilo, ptáčci zpívali a tak jsme vytáhly Martininy plastové židle, sedli si a ještě si poklábosili, než jsme jeli domů.

Včera ( 19.6.2008 ) jsem se poprvé individuálně vydala na trénink do Čebína. Indivudálně myslím tak, že mě nevezla jako obvykle Květa.

Místo Květy mě vezl taťka, který si spojil cestu do Tišnova s výletem a vzal mladší ségru na výšlap na vyhaslou sopku Květnici . No a tak se prostě stalo, že